Výroční zpráva Podnikatelských odborů za rok 2022
OSVČ tu nejsou od toho, aby v rámci svého podnikatelského rizika dotovali státní rozpočet. Sami podnikatelé, kteří platí dle výdělku nemalé zálohy na sociálním pojištění, tak ve výsledku – pokud si sami nenaspoří na důchod – mají velice zanedbatelný důchod vzhledem ke svému příjmu. Proto jsem výslovně proti zvedání vyměřovacího základu a zvedání záloh.
Podnikatelé, kteří zvládli covidovou éru, kdy jim byly házeny nemalé klacky pod nohy, nyní konečně umořují své ztráty či dohánějí předešlé roky a teď by měli být demotivováni těmito kroky? Osobně mi to přijde jako poměrně nešťastné řešení a vláda hledá peníze tam, kde je ve výsledku nemusí najít. Podnikatelské prostředí – obzvlásť malé a střední firmy – jsou motorem ekonomiky, a proto by měla vláda zvážit reálné dopady tohoto návrhu.
OSVČ tu nejsou od toho, aby v rámci svého podnikatelského rizika dotovali státní rozpočet. Sami podnikatelé, kteří platí dle výdělku nemalé zálohy na sociálním pojištění, tak ve výsledku – pokud si sami nenaspoří na důchod – mají velice zanedbatelný důchod vzhledem ke svému příjmu. Proto jsem výslovně proti zvedání vyměřovacího základu a zvedání záloh.
Podnikatelé, kteří zvládli covidovou éru, kdy jim byly házeny nemalé klacky pod nohy, nyní konečně umořují své ztráty či dohánějí předešlé roky a teď by měli být demotivováni těmito kroky? Osobně mi to přijde jako poměrně nešťastné řešení a vláda hledá peníze tam, kde je ve výsledku nemusí najít. Podnikatelské prostředí – obzvlásť malé a střední firmy – jsou motorem ekonomiky, a proto by měla vláda zvážit reálné dopady tohoto návrhu.
Vážení členové a příznivci Podnikatelských odborů, milí podnikatelé a živnostníci, dostáváte do rukou Výroční zprávu o činnosti a hospodaření za rok 2022. V tomto roce jsme očekávali změnu. Očekávali jsme seriózní plán pro řešení krize. Očekávali jsme otevřenou komunikaci. Očekávali jsme, že společnost bude plně informována, bez příkras a selekce informací. Očekávali jsme, že nová vláda zastaví kampaň vedenou vládou a jejími lidmi proti lidem, kteří mají jiný názor. Očekávali jsme, že změní perspektivu a bude podporovat potenciál drobného podnikání. Že bude podporovat služby, které jsou doménou drobného podnikání, tvoří 2/3 HDP a jsou hybným motorem prosperity. Očekávali jsme, že vláda se znovu vrátí k řádné správě státu a předvídatelnému ekonomickému prostředí. Očekávali jsme otevřenou diskuzi, která bude prostředkem k nalezení obecných výhod pro všechny občany. Bohužel jsme se spletli. Přístup státu se nezměnil. Nejdůležitějším poznatkem pro nás, Podnikatelské odbory, bylo zjištění, že vláda a státní aparát reprezentovaný nejvyššími úředníky zcela ignoruje potřeby a nároky malých podnikatelů a živnostníků. Vládní administrativa nadále nebere ohled na to, že podnikání je práce, že živnost je práce. Zcela nečekanou hrozbou je tak současná vládní administrativa a její představa o moci státu nad podnikáním. Stále tak přetrvávají stejné negativní jevy, jako v minulých letech. A situace se bohužel nelepší, ba spíše zhoršuje:
• Stále extrémně narůstá regulace.
• Politici a státní úředníci zvyšují svou moc.
• Podnikání se dostává více a více pod kontrolu státu.
• Stát nadále přenáší svou práci a odpovědnost na podnikatele.
• Stát se chová jako nadřízená složka podnikatelů, jako jejich vrchnost, a tím mění základní společenskou strukturu vlivu a vazeb
• Podnikání se stalo činností, jež podnikateli přináší řadu hrozeb, vč. kriminalizace jeho práce – podnikání.
• A i v roce 2022 opět přibylo těch, které musíme živit – úřadů a úředníků.
Řada věcí se podařila, i když jsme často naráželi především na byrokratickou zkostnatělost a úřednickou neochotu. Souhrnné výsledky, i když se zcela jistě nejedná o úplný přehled naší činnosti, najdete právě na následujících stránkách.
Úvodní slovo předsedy Radomila Bábka
Podnikání je jediným zdrojem peněz pro stát. Teprve v důsledku podnikatelské aktivity vznikají pracovní místa, a druhotně pak mohou i zaměstnanci privátních firem platit daně. Ovšem i to teprve tehdy, až podnikatelé vytvoří finanční výkon, z kterého své zaměstnance mohou zaplatit.
Ve společnosti se postupem času, v průběhu minulých dvaceti až třiceti let, zafixovala nenápadná diskriminace živnostenské práce, podnikání. Dnes existuje zcela zřejmá nerovnost mezi prací zaměstnaneckou na straně jedné, a živnostenskou/podnikáním na straně druhé. Zatímco zaměstnanci mají práva a nároky, podnikatelé mají jen povinnosti.
Po bývalé Babišově vládě nám zůstal jen smrad, mohu-li se vyjádřit mírně expresivně, obří dluhy, rozhádaná společnost a chaos. Největší „nálož“ dostali od vlády malí podnikatelé a živnostníci, kteří jsou znevýhodňováni vůči velkým podnikatelům, sešněrováni různými nesmyslnými podmínkami a šikanováni kontrolami, které vyžadují jejich dodržování. Proč se tohle nedaří změnit?Odpověď je jednoduchá: Protože si to necháváme líbit! Ať vláda vymyslí sebevětší nesmysl, mnozí podnikatelé a živnostníci skloní hlavu, ohnou hřbet, a plní, co si vláda umanula.
Vládní administrativa to odhaduje správně – velká část podnikatelů se nijak nebrání a plní jakékoli příkazy. Proč drtivá většina živnostníků a drobných podnikatelů trpně snáší nesmyslná nařízení? Proč dělají něco, co jim zjevně nepřísluší, a co nemá s jejich podnikáním nic společného? Bojí se, že je někdo zkontroluje nebo udá, a oni budou platit pokutu? Nebo si jen nechtějí přidělávat starosti a práci? Všichni mají jedno společné, a to je výmluva, kterou používají. Vždy od nich uslyšíte větu, „my jsme si to nevymysleli“. Jejich pohnutky jsou pochopitelné, ale jejich strach či pohodlnost jsou vodou na mlýn státní moci.
Nemusí každý souhlasit s mými vývody. Nelze však polemizovat s tím, že se drobní podnikatelé nemají dobře. Žije se jim těžce, protože stát na ně valí další a další povinnosti, dlouhodobě se zhoršují podmínky pro podnikání, setrvale se zmenšuje svoboda podnikání a podnikání je stále více závislé na státu. Stát má nad podnikáním moc a nehodlá se jí vzdát.
Co s tím? Je jen jediná možnost – zvednout hlavu, narovnat záda a nedat si nic líbit! Těm, kteří se brání patří ocenění a úcta. Jsou jich stovky, možná i tisíce po celé zemi. Někteří dokonce vystupují proti různým nesmyslným podmínkám veřejně, a těm je třeba zatleskat a podpořit je. Také členy Podnikatelských odborů chci ocenit, protože přihlásit se veřejně k členství v organizaci, která nedá státu nic zadarmo a nic mu neodpustí, to chce jistou míru osobní statečnosti. A takových je téměř 16 000!
Vyzývám všechny živnostníky a malé podnikatele: Nedejme si nic líbit. Odmítejme povinnosti, které nejsou dány zákonem. Odmítejme zákony, které jsou zjevně namířeny proti nám. Vzepřeme se úředníkům, kteří nás umí jen kontrolovat. Stěžujme si, odvolávejme se, suďme se s nimi. Jen tak si získáme jejich respekt! V praxi se potvrdilo, že kdo se úřadům vzepře, toho pak nechávají na pokoji, a naopak, kdo trpně vše přijímá, tomu ještě přidají.
Braňme se! Platí přece, že organismus, který se nebrání, si nezaslouží přežít.
Radomil Bábek
předseda výboru Podnikatelských odborů
Obsah
Obsah 4
2.3. Komunikační a mediální aktivity 8
2.5. Facebooková aktivita v roce 2021 15
3. NAŠE PLÁNY V ROCE 2022 A DÁLE 16
4. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ PODNIKATELSKÝCH ODBORŮ V ROCE 2020 16
Spolek Podnikatelské odbory – Unie podnikatelských a živnostenských spolků, z.s.(dále jen Podnikatelské odbory nebo PO) byl založen s cílem vytvořit silnou organizaci, která bude oponentem státu. Mají více než 15 800 členů a jsou druhým největším zástupcem podnikatelů v ČR. Vznikly v únoru 2017. Jejich hlavním cílem je obrana živnostníků a drobných podnikatelů před nežádoucími a neoprávněnými zásahy státu do podnikání.
Strategickým cílem Podnikatelských odborů je změnit postoje státu k podnikání a chování politiků a úředníků k malým podnikatelům a živnostníkům. Během uplynulých dvou let hasíme požár, který vláda založila v podnikatelském prostředí a který českým živnostníkům a podnikatelům ničí existenci. Koncepční práci, kterou změníme chování státu k nám a vrátíme podnikání svobodu, jsme jen odložili, je rozpracovaná a jakmile to bude možné, vrátíme se k ní.
Podnikatelské odbory zamezí bujení byrokracie, navyšování povinností podnikatelů a omezování jejich práv. Pochopení záměrů a cílů Podnikatelských odborů může napomoci prostudování textů, které rámují naše názory a postoje:
Podnikání21: Deklarace stavu, práva a svobod podnikatelů a živnostníků
Ideový záměr a vymezení Podnikatelských odborů, základ programového prohlášení
Tento text je myšlenkovým a postojovým základem existence Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků a vymezuje důvody jejich vzniku, roli ve společnosti a cíle. Jde o prohlášení Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků, které je ideovým východiskem, ke kterému se členové hlásí.
Proč? Proto!
Proč jsme založili Podnikatelské odbory?
Protože nazrál čas. Protože se nás nikdo jiný nezastane. Protože není čas na opatrnost, není čas na váhavost. Proto.
•Slovo „odbory“ většinu podnikatelů dráždí, podnikatelé nemají odbory rádi.
•Odbory však mají zvláštní statut – stát je nepovoluje a nemůže je zrušit.
•Budeme vyžadovat, aby s Podnikatelskými odbory stát jednal stejně, jako se zaměstnaneckými.
•Budeme vyžadovat stejná práva a podporu státu.
•A když ne? Vyvoláme ostrou veřejnou diskuzi nad tím, zda mají mít nějaká práva zaměstnanecké odbory.
•Chceme vybudovat silnou stavovskou organizaci, která bude hájit podnikatelský stav, která bude hájit podnikatele, jako společenskou třídu.
Hlavní cíle Podnikatelských odborů:
• Omezit kontrolu státu nad podnikáním, podle principu „kdo nese odpovědnost, ten rozhoduje“.
• Zastavit omezování vlastnických práv a práva řídit vlastní společnosti.
• Dostat výdaje státu pod kontrolu těch, kdo platí.
• Narovnat podnikatelské prostředí – přesunout pozornost a podporu státu (dotace, investiční pobídky, úlevy na daních) na malé a střední podnikatele a živnostníky.
• Omezit aktivity politiků a úřadů v tvorbě zákonů a vyhlášek.
• Mít státní správu pod veřejnou kontrolou.
• Vrátit státu povinnosti a odpovědnost, které přenesl na podnikatele a občany.
• Přimět stát, aby nechával lidem více peněz, tedy snížit daně, odvody a poplatky.
• Dosáhnout toho, aby se zmenšil a zlevnil stát.
Výroční zpráva, kterou Vám předkládáme, je shrnutím naší roční práce, a to v těchto částech:
1. Naše práce v roce 2022
2. Naše plány na rok 2023 a dále
3. Hospodaření Podnikatelských odborů, výboru
Podnikatelské odbory řídí volený výbor. Práci PO plánuje a řídí předseda výboru Radomil Bábek. Pro bližší kontakt s členy, kteří nejsou aktivní na sociálních sítích, funguje neformální struktura regionálních poboček. Ty budují a vedou regionální koordinátoři, členové, kteří tuto práci dělají dobrovolně a zdarma. Regionální pobočky nemají právní subjektivitu.
Členové výboru Podnikatelských odborů:
Radomil Bábek, předseda výboru
Veronika Müllerová, místopředsedkyně výboru
Jaroslav Mangl, člen výboru
Roman Slavík, člen výboru
Jiří Sedláček, člen výboru
V roce 2022 došlo k nárůstu členské základny. Nábor nových členů jsme realizovali především prostřednictvím našich aktivit v mediích a na naší fb stránce. Podnikatelské odbory byly velmi aktivní v mediálním prostoru.
Na konci roku 2022 jsme měli 15 900 registrovaných členů:
Práce s členskou základnou
Každý týden jsme naše členy informovali formou elektronických zpráv o všech našich aktivitách. Všechny informace jsme také sdíleli na našem fb. Členové se mohli zapojit do činnosti Podnikatelských odborů tím, že přivedou do Podnikatelských odborů své přátele.
2.3. Komunikační a mediální aktivity v roce 2022
Dominantní úkolem roku 2022 byl návrat ke koncepční práci, Podnikatelské odbory představovaly v průběhu roku postupně členům vlády, poslancům, senátorům i vysokým státním úředníkům priority živnostenského podnikání. Z nejdůležitějších témat vybíráme: Ochrana osobních údajů, Digitalizace státní správy, daně se zřetelem na DPH, Kontroly na anonymní udání, Omezení vyplývající z NOZ a ZOK , Změna exekučního řádu, Hromadné žaloby na stát, Rušení podmínek a povinností, Zákoník práce.
2.3.1. Podmínky a povinnosti ke zrušení
Navenek se zdá být podnikání činností volnou a na státu nezávislou (jak ostatně definuje podnikání živnostenský zákon). Ve skutečnosti je podnikání v moci státu a pod neustálou kontrolou úředníků. Stále přibývá povinností, které musí podnikatel plnit, ačkoli nijak nesouvisí s jeho podnikáním, stále přibývá kontrol a kontrolujících subjektů.
Proto jsme pozornost zaměřili na nutné pročištění legislativy. Cílem je odstranit ze změti zákonů vše, co je na škodu podnikání a vše, co jen zvyšuje moc státu nad ním. Protože platí několik výroků:
• právní řád je nepřehledný a nevyznají se v něm ani právníci
• byrokratické povinnosti ukládané podnikatelům zbytečně komplikují podnikání
• stát opakovaně vyžaduje různé administrativní úkony, a při tom již má potřebná data a údaje
k dispozici
• existují desítky nesmyslných předpisů, které řeší něco, co neplatí
• podnikatelé a zaměstnavatelé dělají zdarma práci, kterou mají vykonávat úředníci státní správy
Podnikatelské odbory navrhly zrušit řadu zákonů, podmínek a povinností, které stát zbytečně a nadmíru uvalil na podnikatele a živnostníky. Tím, že zrušíme zbytečné podmínky a předpisy dojde ke zpřehlední systému a zvýší se právní jistota podnikatelů a občanů.
Podmínky a povinnosti navržené ke zrušení či k zásadní změně jsme seskupili do tří bloků, podle jejich zaměření na samotné podnikatele/živnostníky a na zaměstnavatele. Třetím blokem pak jsou daně a poplatky, které se týkají všech.
Podnikatel
povinné datové schránky
povinnost podávat vše v elektronické podobě
anonymní nahlížení do rejstříků = narušení ochrany osobních údajů podnikatelů
kontroly, které úřady provedou u podnikatele na základě anonymního udání
povinnost využívat počítač a internet pro podnikání (datové schránky, elektronická hlášení apod.), tj. Že chybí papírová alternativa
povinnost činit skoro všechny úkony týkající se valných hromad a obchodního rejstříku s notářem
právo FÚ zablokovat účet a zavést přednostní exekuci na účet
odpovědnost podnikatele za chování občanů-zákazníků v jeho provozovně
povinnost podnikatele hlásit tytéž údaje několika úřadům
povinnost archivovat dokumenty s různými lhůtami a podle různých zákonů
omezování nakládání s vlastním majetkem – prodej majetku firmy, vlastnictví podílů
rozhodování podnikatele o cenách
byrokratické překážky pro drobné podnikání – prodej vlastní domácí výroby
nehlášené kontroly ve firmách, když kontrolují formality (např. označení provozoven Živnostenským úřadem)
povinnost vyvěšování zákonných předpisů v provozovnách
povinnost podnikatele archivovat 3 roky stejnopisy evidenčních listů
povinnost podnikatele archivovat 5 let účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh,
inventurní soupisy, přehledy
povinnost podnikatele archivovat 6 let seznam společníků, členů statutárního orgánu, dozorčí rady
povinnost podnikatele archivovat 10 let účetní závěrky, výroční zprávy
povinnost podnikatele archivovat daňové doklady 10 let od konce zdaňovacího období
povinnost podnikatele archivovat 30 let mzdové listy, účetní záznamy o údajích potřebných pro účely
důchodového pojištění
povinnost obchodních korporací uvádět v předmětu činnosti všechny jednotlivé obory volné živnosti,
které má příslušná společnost uvedené v živnostenském rejstříku
Zaměstnavatel
povinnost hlásit po 14 dnech nemoci mzdu zaměstnance za posledních 12 měsíců pro výpočet
nemocenské
povinné sledování, zda je zaměstnanec v exekuci, účtování a strhávání exekučních plateb
zaměstnavatelem
povinná podpora zaměstnaneckých odborů (vyhradit jim prostory ve firmě apod.)
zaměstnavatel má větší povinnosti a menší práva než zaměstnanec (lhůty, povinnost zdůvodnění
výpovědi apod.), tj. nevyváženost zákoníku práce ve prospěch zaměstnanců
povinná statistická hlášení (ČSÚ, ČSSZ, ÚP, zdravotní pojišťovny,...) dělaná bezplatně
povinné zajišťování a sledování platnosti lékařských prohlídek zaměstnanců
povinné sledování čerpání mateřské a rodičovské dovolené zaměstnavatelem
povinnost zaměstnavatele nařídit zaměstnanci, aby si vybral dovolenou, když ji nečerpá
povinnost zaměstnavatele zajistit smluvního lékaře
povinnost zaměstnavatele vytvořit písemné smlouvy se zaměstnancem
povinnost zaměstnavatele vytvořit mzdové výměry
povinnost zaměstnavatele přihlašovat/odhlašovat zaměstnance na ČSSZ
povinnost zaměstnavatele přihlašovat/odhlašovat zaměstnance na ZP
povinnost zaměstnavatele posílat výkaz zaměstnanosti pro Statistický úřad
povinnost zaměstnavatele platit pracovní neschopnosti zaměstnance prvních 14 dnech
povinnost zaměstnavatele odesílat neschopenky na ČSSZ s přílohou o mzdovém základu pro soc.
pojištění při pracovní neschopnosti delší, jak 14 dní
povinnost zaměstnavatele odesílat ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance
povinnost zaměstnavatele vést evidenci exekucí podle data přijetí exekuce prvnímu zaměstnavateli
povinnost zaměstnavatele sledovat, zda v insolvenčním rejstříku není uveden některý ze zaměstnanců
povinnost zaměstnavatele obeslat všechny dotčené exekutory do 5 dnů s informací, že byl ukončen
pracovní poměr zaměstnance s exekucí
povinnost zaměstnavatele po poslední mzdě obeslat všechny dotčené exekutory s informací, kolik
bylo odvedeno ze mzdy na konkrétní exekuci, popř. jaká částka je v depozitu
povinnost zaměstnavatele archivovat ELFP a mzdové listy 30 kalendářních roků po roce, kterého se
týkají povinnost zaměstnavatele doplnit/vyplnit/zpracovat a odeslat na ČSSZ - rozhodnutí o potřebě
ošetřování (péče) (žádost o dlouhodobé ošetřovné (až 90 dní), potvrzení o trvání potřeby ošetřování
(péče), potvrzení o nařízení karantény, etc) pro zaměstnance
povinnost zaměstnavatele doplnit/vyplnit/zpracovat a odeslat na ČSSZ - žádost o peněžitou pomoc v mateřství (žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, potvrzení pro účely výplaty
vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství) pro zaměstnance
povinnost zaměstnavatele oznamovat úřadu práce zaměstnávání cizince
povinnost zaměstnavatele vyplnit za zaměstnance-cizince přihlášku a zaslat ji na Úřad práce tak, aby na úřadě byla nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce
povinnost zaměstnavatele zjišťovat jaké dostane cizinec přidělené rodné nebo evidenční číslo s tím ho přihlásit na ČSSZ a ZP (pokud již je zaměstnanec přihlášen u některé ZP, zjistí zaměstnavatel přidělené číslo pojištěnce, které se liší od čísla přiděleného od ČSSZ. Pokud cizinec ještě není přihlášen u ZP, přihlásí ho speciálním kódem a číslo pojištěnce zjistí později po přidělení. ZP sama číslo nehlásí.)
povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnaneckým odborům
revidovat zákoník práce - jednostranně zaměřený zákon – pro jedny (zaměstnance) má jen práva a
nároky, pro druhé (zaměstnavatele) má jen povinnosti a omezení
Daně a poplatky
povinnost vyplňovat kontrolní hlášení
institut ručení za nespolehlivého plátce DPH
odvody DPH už z vydaných faktur, i když mi klient ještě nezaplatí
možnost FÚ neuznat reálný a prokázaný náklad (případně jen do výše "ceny obvyklé")
dvojí zdanění vyplácejí-li si majitelé podíl na zisku
2.3.2. Potřeby podnikatelského stavu, potřeby změn:
Snížení cen energií
Ceny energií vyskočily v roce 2022 do raketových výšin. Vláda reagovala pomalu, vždy se zpožděním. Ministr Síkela prezentoval program/balíček Podpory transformace energetiky. Bohužel však balíček jako celek působí trochu alibisticky – některé body jsou lékem na symptomy provázející energetickou krizi (půjčky, zvyšování dávek občanům apod.), další body jsou plánem, jak se (možná) připravit na budoucí energetickou krizi. V celém balíčku však nejsou řešeny příčiny energetické krize. , ani jednou tam vláda nezmíní, že chce dělat kroky ke snížení cen energií. A právě to potřebují čeští občané, ať podnikají nebo ne.
Podnikatelské odbory již v březnu 2022 předložily několik zásadních bodů řešení energetické krize.
Žádali jsme vládu
- aby zrušila emisní povolenky,
- aby vláda odmítla kvazi zelenou politiku EU (Green Deal, Fit for 55, dekarbonizaci),
- aby se odpoutala z vlivu Německa, aby se ČR nepodřizovala německé energetické politice,
- aby vláda uvolnila a podpořila uhelné zdroje tepla a elektřiny,
- aby vláda okamžitě přestala finančně podporovat elektromobilitu,
- aby ČR opustila společný energetický trh EU, tedy především, aby opustila energetickou burzu v Lipsku, aby se naše energie prodávala v ČR bez zahraničních prostředníků,
- aby se důsledně zaměřila na podporu jaderné energie a posilování jejich zdrojů.
DPH
V oblasti DPH jsou podnikatelé vůči státu ve velmi nevýhodné pozici. Plátci DPH evidují a odvádějí pro stát tuto daň jako (ne)dobrovolný výběrčí daní - pro stát zdarma, na své náklady, a především na své riziko. Každé i drobné pochybení je okamžitě trestáno citelnými pokutami.
Podnikatelské odbory představily změny vztahu státu k podnikatelům a živnostníkům v daňové oblasti, zejména v DPH.
1) Uvolnění podmínek pro ty, kdo se potřebují stát dobrovolným plátcem.
2) Zrušení povinnosti podávat kontrolní hlášení pro subjekty s ročním obratem do 300 mil Kč.
3) Snížení DPH obecně, především snížení či odpuštění DPH pro malé podniky a živnostníky, třeba zpočátku ve vybraných lokalitách.
4) Zrušení institutu ručení za nespolehlivého plátce.
5) Zavedení odvodů DPH z inkasovaných plateb, nikoli z přijatých faktur.
Investiční pobídky
Podnikatelské odbory navrhly zrušení veškerých investičních pobídek, protože systémově ničí české podnikání. Dochází k financování velkých zahraničních podniků namísto podpory rozvoje malého a středního českého podnikání. Vznikají nerovné podmínky, kdy jsou ještě více zvýhodňováni silní na úkor slabších, velcí na úkor malých. Vláda nepodporuje rozvoj podnikání domácích firem a vlastních občanů. Nepodporuje ani rozvoj kvalifikované pracovní síly a vytváření přidané hodnoty. Místo toho financuje podnikání cizích firem, které vysávají státní rozpočet, dělají z ČR montovnu a svůj kapitál vyvádí do zahraničí. Za podpory vlády se tak stávají dotovanou konkurencí pro české firmy. Většina investičních pobídek byla udělena na vytvoření montoven, skladů či distribučních center s velmi malou či nulovou přidanou hodnotu.
České republice investiční pobídky nic nepřináší. Firem v těchto odvětvích máme dostatek a není tedy potřeba je ještě „dovážet“ za velké peníze. Firmy, kterým ČR dává miliardy na jejich podnikání, nezvyšují kvalifikaci našich lidí, nevytvářejí přidanou hodnotu a vyvádí kapitál do mateřských zemí. Velmi často si také za naše peníze dovážejí pracovníky z třetích zemí, jako jsou Rumunsko, Bulharsko,
Mongolsko apod.
Investiční pobídky pokřivují podnikatelské prostředí. Podporují totiž pouhých několik set vybraných firem, tedy jen zlomek z celkového počtu 1,4 milionů ekonomicky aktivních podnikatelských subjektů v ČR. Přitom statisíce malých českých firem to nejen musí zaplatit ze svých daní a odvodů, ale ještě si tím sami platí svou konkurenci. Určitě je třeba narovnat podnikatelské prostředí, ale rozhodně jinak, než jak si to představují někteří politici a většina úředníků – je nutné podporovat české podnikání, je nutné podporovat malé a střední firmy a živnostníky. Peníze, které tyto subjekty vydělají, totiž zůstávají v naší zemi, zatímco nadnárodní korporace peníze vyvážejí.
Digitalizace státní správy
Digitalizace státní správy tak, jak probíhá už asi patnáct let je neúměrně drahá v porovnání s jejím přínosem, je-li vůbec jaký. Extrémně z toho těží dodavatelé – oni a úředníci jsou jediní, komu skutečně takový způsob digitalizace státní správy vyhovuje. Digitalizace státní správy už stála asi 100 miliard Kč, úředníci s dodavateli vyrobili asi 4600 softwarových nástrojů, jež jsou jen minimálně využívány. A už zase se plánuje „digitální smršť“, která má stát dalších asi 20 mld Kč. A paradoxně se s digitalizací zvyšuje množství úředníků. Digitalizace nezjednodušuje a nezmenšuje agendu – naopak, s digitalizací se agenda státu rozšiřuje. Úředníci vždy přijdou na něco, co by ještě potřebovali vědět, co bychom jim měli sdělovat, co by mohli zpracovávat a co by mohli kontrolovat. S povinným používáním digitálních nástrojů se inkrementálně zavádí pro podnikání podmínka používat a mít počítač, tablet, smartphone a být připojen na internetu. Současně s tím se zvyšuje kontrola státu nad občanem, aniž by se zvyšoval komfort občana.
Podnikatelské odbory podporují digitalizaci státní správy, ale jen za splnění následujících podmínek:
1. Jakékoli digitální řešení (určená občanů/podnikatelům) musí být primárně ku prospěchu občanům, nikoli státní správě.
2. Používání digitálních nástrojů státní správy musí být výhradně dobrovolné.
3. Digitální nástroje nesmí být podmínkou pro jakoukoli činnost občana, ani pro podnikáni.
4. Plánovanou digitalizaci musí provázet vždy přesné plány, konkrétní cíle a zdůvodnění, harmonogram a sankce pro dodavatele, pokud nesplní, např. nenaplní-li kvótu dobrovolných uživatelů.
5. Státní správa musí pro digitalizaci cíleně vyhledávat a používat levná, hotová, sdílená či freewarová řešení.
6. V neposlední řadě musí všechny registry apod. spolu komunikovat, nesmí zatěžovat občana vícerým podáním.
Dotace
Podnikatelské odbory žádají zrušení dotací do privátního sektoru. Dotace nejsou ekonomický, ale politický nástroj. Neslouží k posílení ekonomiky, ale k vytvoření
závislosti členských států EU na poskytovateli dotací a příjemců dotací na státu.
Dotační programy nevymýšlejí odborníci, ale státní úředníci, kteří mají k odbornosti velmi daleko.Pokud vůbec nějakou odbornost ve vztahu k podnikání mají. Ve valné většině případů ne. Navíc, úředníci sice rozdělují obrovské sumy peněz, ale za svá případná špatná rozhodnutí nenesou žádnou osobní ani finanční odpovědnost. O tom svědčí i fakt absolutní absence jakýchkoliv analýz – není zájem vyhodnocovat, jak efektivní a rentabilní byly poskytnuté dotace pro Českou republiku a její
hospodářství.
Dotace jsou nesystémovým nástrojem, který nemá v podnikání co dělat. Dotace jsou výrazem státního paternalismu a moci. Zatímco soukromé podnikání je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, dotace jsou státním zásahem do podnikání:
Jsou výběrové, tedy jen pro vyvolené, jimi podporovanou věc vybírají úředníci, tedy nikoli trh, tedy zákazníci, narušují přirozenou konkurenci, degradují a demoralizují snahu a úsilí podnikatelů – kdo se naučí psát dotační žádosti, ten má víc.
Facebook zůstává nejsilnějším komunikačním nástrojem podnikatelských odborů. Celkový počet sledujících stránky přesáhl 48 000 uživatelů. Díky zajímavým tématům se nám podařilo přejít výlučně na čistě organické šíření obsahu. Profil si tak udržuje vysokou efektivitu v oslovování uživatelů FB, navzdory neustále se zpřísňujícím podmínkám společnosti Facebook a obecnému snižování dosahu firemních
stránek.
Struktura fanoušků
Poměr žen a mužů, kteří naši stránku sledují je rovnoměrný. Nejsilnější skupinou jsou uživatelé ve věku 25-44 lety, která tvoří téměř 60 procent všech sledujících. Nejvíce fanoušků máme stále v Praze, ale daří se nám oslovovat více mimopražské - 85 procent našich fanoušků je z regionu. Nejvíce facebookových uživatelů je po hlavním městě v Jihomoravském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji.
Příspěvky:
počet příspěvků: cca 300
Nejúspěšnější 3 posty:
„Máme plán na snížení ceny za energie.“ (11.5. 2022)
„I díky tlaku Podnikatelských odborů se povedlo zrušit EET .“ (25.11. 2022)
„Zaregistrovali jste, že 30.11. skončila platnost pandemického zákona? “ (30. 11. 2022)
Podnikatelské odbory mají už téměř 16 000 členů a jsme druhou největší profesní organizací v ČR. Na facebooku nás pravidelně sleduje přes 48 000 lidí. Stali jsme se pravidelným členem Výboru pro podnikatelské prostředí v Poslanecké sněmovně. Jednali jsme s politiky i vysokými úředníky. Podařilo se prosadit zrušení EET a na základě naší iniciativy byla vytvořena pracovní iniciativa, jejímž cílem je rušení zbytečné administrativy. Přesto stále nenápadně narůstá byrokracie a stát neúměrně zatěžuje podnikání. Rozpracovali jsme koncepční materiál revitalizace podnikatelského prostředí v ČR. Chceme zabránit tomu, aby nejmenším podnikatelům stát házel klacky pod nohy. Je nepřijatelné, aby vláda OSVČ a malé podnikatele, kteří jsou motorem ekonomiky, nadále zatěžovala. Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy.
V roce 2023 nepochybně budeme dále hájit práva a zájmy podnikatelů a živnostníků proti státu. Budeme hájit všechny, kterým stát reprezentovaný vládou komplikuje a devastuje podnikání, přičemž za devastaci podnikání považujeme především ztráty majetku, zničenou likviditu, zadlužení a rozvrat dodavatelských vztahů díky nečinnosti státu. To jsou nejčastější důsledky vládní politiky „zvládání“ krizových stavů. Samozřejmě bereme v úvahu i soukromé potíže, do kterých vláda podnikatele a živnostníky přivedla a i tyto chceme pomoci napravovat.
Máme přebujelý státní aparát. Máme neúměrně mnoho státních zaměstnanců. Máme přehnaně mnoho lidí, které stát platí i nepřímo. Máme desítky zbytečných úřadů a institucí. Máme přebujelou byrokracii zákazů a příkazů. Náš stát přerozděluje obrovské dotace a i podle NKÚ se tržní ekonomika změnila na ekonomiku dotační. Máme předražené státní zakázky, máme třeba předraženou a nefungující digitalizaci státní správy. S těmito argumenty budeme oslovovat politiky s cílem nápravy tohoto stavu. Budeme oslovovat živnostníky i podnikatelské spolky a přesvědčovat je, aby se staly členy Podnikatelských odborů. Chceme takto sdružovat co nejvíce subjektů pod naší střechou, abychom byli co nejsilnějším zástupcem českých podnikatelů a živnostníků. I v roce 2023 bude veškerá naše práce a činnost směřovat ku prospěchu českému podnikání a k plnění hlavních cílů Podnikatelských odborů – změnit společenské stereotypy ve prospěch podnikání, napravit vztah státu k českému podnikání a posílit roli podnikatelů a živnostníků v české společnosti.
Stav bankovního účtu:
Konečný zůstatek k 1.1. 2022: 268 564,56 Kč
Příjmy 2022: 299 180,00 Kč
Výdaje 2022: 468 322,00 Kč
Konečný zůstatek k 31.12. 2022: 94 979.56 Kč
-
5. ZÁVĚR
Podnikání přestalo být na státu nezávislým. To velké, korporátní se napojilo na stát, nebo stát ne něj. Malému podnikání se však utahují šrouby. Výrok ze zákona, že podnikání má být na státu nezávislé, se stal jen trapnou floskulí. Stát určuje, rozhoduje, kontroluje a trestá. Více podmínek, jež je třeba dodržovat, více povinností, jež je nutné plnit. Už samotný fakt, že někdo podniká, se stává podnětem k podezření, podnětem ke kontrolám, důvodem k pokutování a trestání. Každým novým zákonem, každou novelou zákona se posiluje moc státu, potažmo politiků a úředníků nad podnikateli. Bude ještě možný návrat do „normálu“? Aby k tomuto návratu vůbec došlo, a aby změny byly ku prospěchu nás živnostníků a podnikatelů, je potřeba mít silnou profesní organizaci. Proto jsou tu Podnikatelské odbory. Naše cíle se nemění. Chceme omezit kontrolu a moc státu nad podnikáním. Chceme narovnat podnikatelské prostředí ve prospěch malého podnikání. Chceme vrátit státu povinnosti, které přenesl na podnikatele. Je nutné stále a dokola konstatovat zjevnou pravdu: Svobodné a na státu nezávislé podnikání je jednou ze základních svobod, které určují obecnou svobodu společnosti.
Podnikatelské odbory vytrvale pracují na tom, abychom my, podnikatelé a živnostníci, mohli svobodně podnikat a aby se nám lépe žilo.
V Praze dne 18. 5. 2023
Za Podnikatelské odbory – Unii podnikatelských a živnostenských spolků, z.s.:
Radomil Bábek, předseda výboru