Trestání za přestupky není taháním králíků z klobouku

Článek pro PO – Petr Bauer (tematika trestání v přestupkovém řízení a jeho změny v jednotlivých fázích) – 7. 4. 2019

Trestání za přestupky není taháním králíků z klobouku
V posledních době se množí případy, kdy kontrolující úředníci sdělují podnikatelům, že příkaz a zaplacení pokuty na místě, je jakousi „lehčí" formou vyřízení přestupku. „Dáme vám menší pokutu a za pár minut bude vše vyřešené. V opačném případě (teprve) přijde přestupkové řízení, ve kterém může být pokuta mnohonásobně vyšší!" říkají úředníci podnikatelům (nebo častěji jejich zaměstnancům).

Je více než nutné tento totální omyl vyvrátit a věci uvést na pravou míru. Příkaz na místě, tj. rozhodnutí, které běžný člověk okomentuje slovy, „že dostal bloček", je již samo o sobě přestupkovým, ještě lépe správním řízením. Není to žádná předzvěst věcí horších, není to ani „handl" podnikatele a úředníka. Úředník nemůže s podnikatelem diskutovat o pokutě. Pokud to dělá, tak porušuje zákon.

Právo hovoří o zásadách legality a oficiality. To znamená, že každý úředník musí postupovat vždy na základě zákona a z úřední povinnosti. Zákon mu rozhodně nedává možnost „nabízet" různé formy a výše pokuty, a pokud už se přestupek stane, má povinnost věc řešit podle zákona, a ne dohadováním s podnikatelem. Kam by tyto věci vedly, není těžké předvídat. Korupce, diskriminační praktiky apod.

Jedinou motivací úředníka k příkazu na místě je okamžité vyřízení věci a nemožnost se v budoucnu bránit. Proti příkazu na místě totiž není přípustný žádný opravný prostředek. Není to rozhodně zájem o podnikatele a jeho práva. Tímto rozhodnutím podnikatel nezíská nic „na tom místě" ani v budoucnu.

Přestupek je jiným slovem skutek. Přestupek je ten neměnný a vymezený skutek, co se stal, a za který má být, podle kontrolujícího úředníka, podnikatel potrestán. Příkaz na místě, příkazní řízení či „klasické" přestupkové řízení jsou jen jednotlivými fázemi řízení (procesu). Myslím, že jednoduchá a logická otázka zní, může mít (pouze) jiná fáze řízení vliv na neměnný a daný přestupek, jeho závažnost a potrestání za něj?

Samozřejmě, že nemůže. Ze strany úředníků je to jen vytváření neexistujícího vztahu mezi hmotněprávní (věcnou) stránkou přestupku a procesem o něm. Plně se ztotožňuji s názorem mnoha odborníků, že přestupkové řízení je mladším bratrem řízení trestního. Řízení trestní mj. vymezuje zásadu zákazu reformatio in peuis, tedy jde o zákaz změny k horšímu. Tento klíčový princip hovoří o tom, že není možné ukládat v rozhodnutích o opravných prostředcích přísnější tresty, než jsou tresty v předchozích rozhodnutích.

Pokud by snad někdo zlehčoval argument, že přestupkové řízení je mladším bratrem trestního řízeni, existuje samozřejmě i jasná zákonná opora. Přestupkový zákon upravuje popsaný princip v ustanovení § 90 odst. 3 pro vztah příkazu a rozhodnutí a v § 98 odst. 2 pro vztah rozhodnutí a rozhodnutí o odvolání.

Trestání v přestupkovém řízení zkrátka není taháním králíků z klobouku. Obviněný má být aktivní, má se bránit. Výklad, že obranou nelze nic získat a je zde riziko vyšší pokuty, je absolutním omylem. Právě naopak, opravným prostředkem není co ztratit, lze pouze získat.

Komentář Podnikatelských odborů: Setrvale vyzýváme podnikatele, aby se kontrolám a jejich výrokům postavili, aby se bránili. Využijte všechny opravné a obranné prostředky, které máte k dispozici.
Děkujeme Mgr. Bauerovi za jasné a srozumitelné vysvětlení problematiky „pokuty na místě". Úředníci tak rádi matou podnikatele nesprávným výkladem zákonů.