Podnikatelské odbory kritizují přístup Finanční správy k podávání informací

 

Podnikatelské odbory – k žádostem o informace o kontrolách EET a jejich zpracování – Mgr. Petr Bauer

Podejte si žádost o informace a možná se něco dozvíte

Podílel jsem se na žádostech o informace ke kontrolám EET, které Podnikatelské odbory před Vánoci podaly na Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel. K poslednímu lednu teprve přistály na stole odpovědi nebo spíše dokumenty s nějakými odpověďmi a dokumenty odrážející úkony zmíněných institucí. Nebudu tady rozebírat každou otázku a odpověď, případně, co bude následovat, protože to je otázkou dní příštích.

Rád bych jen okomentoval proces zpracování a poskytnutí informací ze strany státu. Přiznám se, že to byly mé první žádosti o informace. Mám to spojené s lidmi, kteří se 200x za rok dotazují na obecní úřad, jakou kávu tam úředníci pijí. S tím se upřímně neztotožňuji, ale je pravdou, že v odůvodněných případech může právo na informace být přínosným a vhodným prostředkem kontroly a vůbec jednání se státem. Možná, že v blízké budoucnosti poroste jeho potřeba.

Ti z vás, kteří informační zákon znají, ví, že lhůta k poskytnutí informace je 15 dnů od podání žádosti. Takže už asi vidíte, že v tomto případě nebylo vše úplně v pořádku. Generální ředitelství cel nám formálně a veskrze i obsahově správně a zákonně odpovědělo. Problém nastal u Generálního finančního ředitelství...

To vyzvalo Podnikatelské odbory k doplnění. Výzva k doplnění však přišla dlouho po 7denní lhůtě, ve které přijít má. Vysvětlit se měla otázka mířící na to, zda byla přestupky podnikatelů na úseku EET způsobena státu nějaká majetková (finanční) škoda, a pokud ano, tak jaká? Nutno říci, že Celní správa na tuto, dnes již takřka řečnickou, otázku odpověděla jasně, že žádná majetková škoda České republice těmito přestupky nevznikla.

PODB samozřejmě otázku polopaticky zopakovaly. V poslední větě došlo ke stručnému upozornění, že se jedná o obstrukční jednání a navíc nedodržování lhůt. Tady však došlo k velké iniciativě. Přišla „odpověď na stížnost". Neformální odpověď na ne stížnost, ale upozornění. Lhůta nebyla dodržena, bylo nám vyhověno. Jak, v čem, k čemu? Těžko říci. Bohužel faktickou nápravou bylo to, že byla porušena i samotná lhůta k poskytnutí informace.

Ač základní právní zásadou je, že v obdobných věcech se má postupovat obdobně, tak Finanční správa nenásledovala své kolegy z GCŘ. Na otázku o majetkové škodě ČR nebylo odpovězeno. Mj. bylo sděleno, že by se odpovědí tvořila nová informace. Pokud bychom chtěli být ironičtí, mohli bychom se s tím ztotožnit. Protože, aby Finanční správa mohla tvrdit, že nějaká škoda vzniká, musela by vytvářet opravdu úplně nové informace a data.

Na závěr se budu znovu opakovat. Stát zajímá pouze hmotněprávní rozměr čehokoliv. Abyste rozuměli. Zajímá ho, zda byl spáchán přestupek, vyslovit vinu a potrestat. Případně tedy nějak poskytnout informaci, poslat nějaký papír. Ale on tady samozřejmě je i procesněprávní rozměr všeho. Když ne důležitější, tak minimálně stejně důležitý. Nějaké postupy, metodiky, lhůty. Právo není nástroj, je to systém pravidel. Neříká jen kdo a co, ale hlavně jak, proč a kdy.

Mgr. Petr Bauer