Offline evidence tržeb pro drobné podnikatele

Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o elektronické evidenci tržeb. Součástí novely je zřízení tzv. zvláštního režimu offline evidence, kdy podnikatel bude vystavovat účtenky z bloku, který si bude muset vyzvednout na finančním úřadě. Jedná se o zjednodušení pro drobné podnikatele nebo další administrativní zátěž ze strany MF? Na to odpovídal předseda Bábek panu Bořilovi z PR agentury Lesensky.cz .

Otázka: Jak hodnotíte novelu zákona o evidenci tržeb, která je cílená na drobné podnikatele?
Odpověď: Novela z pera Ministerstva financí je úplně zbytečná. Byla vytvořena pouze pod tlakem rozhodnutí Ústavního soudu a Mnisterstvo financí k novele přistoupilo pod heslem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Důležité je říci, že jediné, co elektronické evidenci tržeb pomůže, je její zrušení.

Otázka: Je podle Vás limit 200.000 Kč pro offline evidenci nízký? Jaký limit by podle Vás dával smysl?
Odpověď: Limit 200 000 Kč, ale i další podmínky (počet zaměstnanců, počet dokladů apod.) jsou důkazem toho, jak formalisticky a pokrytecky MF k rozhodnutí ÚS přistoupilo. Na první pohled to vypadá, jako by MF výroku ÚS vyhovělo, ale kombinací podmínek dosáhlo toho, že se EET bude týkat i těch, kdo mají velmi nízké tržby a jejichž činnost je vlastně jen doplňková. A to přesto, že takových živnostníků je více než sto tisíc. Je tedy zřejmé, že cílem je znepříjemnit život všem, kdo chtějí podnikat, nikoli vybírat daně. Zároveň je zřejmé, že svým přístupem jde MF proti úmyslu ÚS osvobodit ty nejmenší od EET nebo jim alespoň velmi ulevit od zátěže dané zákonem 112/2016 Sb. o evidenci tržeb.

Otázka: Můžete zhodnotit administrativní náročnost, která z offline evidence pro drobné podnikatele plyne? Případně zhodnotit rozdíl mezi náročností offline evidence a využití mobilních aplikací EET v kombinaci s přenosnou tiskárnou?
Odpověď: Pracnost je nepochybně větší při "papírování". Představa, že musíte někde vyzvedávat, vyplňovat a odevzdávat předtištěné formuláře, je jistě velmi nepříjemná. MF nechtělo ovšem těm nejmenším živnostníkům ulevit. Vytvořili pro ně takové podmnínky, aby ještě byli rádi, že můžou mít EET. Takže spousta těch nejmenších buď živnost ukončí, nebo si koupí zařízení, software a začnou vše Finanční správě odesílat. A to bylo skrytým účelem novely z pera Ministrstva financí. Ze všech důsledků EET je zřejmé, že tlak na malé podnikatele a živnostníky byl, vedle shromažďování informací, hlavním cílem zavedení EET. Vždyť zatím jediným viditelným výsledkem jsou statisíce kontrol a asi 90 mil Kč vybraných na pokutách. Srovnáme-li to s tím, že v EET je zatím registrovaných jen asi 160 000 podnikatelských subjektů, pak nám vychází, že EET je pouze(!) nástrojem represe. Státní správa však není represivním orgánem a její represivní aktivity jsou neoprávněné.