Memorandum Podnikatelských odborů

Digitalizace státní správy – pro nás, ne proti nám

Postulát:

Podnikání je jediným zdrojem peněz pro stát. Teprve v důsledku podnikatelské aktivity vznikají pracovní místa a druhotně pak mohou i zaměstnanci privátních firem platit daně. Ovšem i to teprve tehdy, až podnikatelé vytvoří finanční výkon, z kterého své zaměstnance mohou zaplatit.

I. Úvod: 

Postavení podnikatelů a živnostníků ve společnosti

Zásadním problémem podnikání, a české společnosti jako celku, je fakt, že společnost byla nenápadně, postupem času, rozdělena na dvě části – na občany a na podnikatele/živnostníky. 

Když dnes pozorně posloucháme politiky, úředníky a novináře, vždy slyšíme onen rozpor, ono rozdělení a odlišení. Vznikl tak zcela inkrementálně stav, kdy podnikatelé jsou sice právně především občany, stejně, jako všichni, kdo nepodnikají, ale fakticky k nim státní moc, média i veřejnost přistupují jinak. 

Občané mají především práva a nároky, zatímco podnikatelé mají především povinnosti a odpovědnost. Tolik zákonů, takové změny v jejich neprospěch, tolik povinností, které musí plnit podnikatel, by nikdy státní moc na občany nepodnikající neuvalila.

Vztah a chování státu k podnikatelům

Stát nesmí zasahovat do podnikání jinak než na ochranu bezpečnosti a zdraví občanů. Ani takové zásahy však nesmí být nadměrně zatěžující a musí být stejné, jako pro nepodnikající občany.

Stalo se běžnou praxí, že stát všechny povinnosti, práci a odpovědnost, které jsou pro něj obtížně realizovatelné, přenáší na podnikatele a živnostníky. Podnikatelé a živnostníci jsou v ČR trestáni za to, že podnikají, za to, že vytvářejí pracovní místa, za to, že dávají lidem práci. To je zvrácené a je třeba tento přístup státu radikálně změnit.

Podnikatelské odbory se zasazují o to, aby se narovnal vztah státu k podnikání, aby se uvolnil přehnaný dohled státu nad podnikáním, a aby i celá veřejnost chápala podnikatele a živnostníky v jejich pro společnost zásadní roli. 

II. Digitalizace státní správy – místo pomoci, komplikace a povinnosti

S povinným používáním digitálních nástrojů se skrytě, nenápadně zavádí pro podnikání podmínka používat a mít počítač, tablet, smartphone a být připojen na internetu. Současně s tím se zvyšuje kontrola státu nad občanem, aniž by se zvyšoval komfort občana. 

Digitalizace státní správy tak, jak probíhá už asi patnáct let je neúměrně drahá v porovnání s jejím přínosem, je-li vůbec jaký. Extrémně z toho těží dodavatelé – oni a úředníci jsou jediní, komu skutečně takový způsob digitalizace státní správy vyhovuje. Digitalizace státní správy už stála asi 100 miliard Kč, úředníci s dodavateli vyrobili asi 4600 softwarových nástrojů, jež jsou jen minimálně využívány. A už zase se plánuje „digitální smršť“, která má stát dalších asi 20 mld Kč.

A paradoxně se s digitalizací zvyšuje množství úředníků. Digitalizace nezjednodušuje a nezmenšuje agendu – naopak, s digitalizací se agenda státu rozšiřuje. Úředníci vždy přijdou na něco, co by ještě potřebovali vědět, co bychom jim měli sdělovat, co by mohli zpracovávat a co by mohli kontrolovat.

Digitalizace státní správy, např. zavedení povinných datových schránek pro OSVČ, dokazuje, že občané, kteří podnikají jsou znevýhodňováni proti těm, kteří nepodnikají. Zatímco živnostníků se nikdo neptá, zda chtějí či mohou datovou schránku používat, nepodnikající občané dostanou po 1. 1. 2023 možnost volby. To je zjevná diskriminace živnostníků. 

Ze statistik uveřejněných ve zprávě NKÚ jasně vyplývá, že občanům, ať podnikají či nikoli, nikdo nedokázal vysvětlit, k čemu jim datová schránka bude dobrá, jak jim pomůže v životě i v podnikání. To je totiž faktor, který státní správu a politiky nezajímá. Samotný fakt, že jen zlomek živnostníků si dosud pořídil datovou schránku dobrovolně, což je zatím možné, dokazuje, že o datové schránky nemají zájem. Proč? Protože jim nejsou pomocí, ale naopak jsou pro ně zátěží a hrozbou.

Tento stav lze změnit za splnění následujících podmínek:  

1. Jakékoli digitální řešení (určená občanů/podnikatelům) musí být primárně ku prospěchu občanům, nikoli státní správě.
2. Používání digitálních nástrojů státní správy musí být výhradně dobrovolné.
3. Digitální nástroje nesmí být podmínkou pro jakoukoli činnost občana, ani pro podnikáni.
4. Digitalizaci musí vždy provázet přesné plány, konkrétní cíle a zdůvodnění, harmonogram a sankce pro dodavatele, pokud např. nenaplní-li kvótu dobrovolných uživatelů.
5. Státní správa musí pro digitalizaci cíleně vyhledávat a používat levná, hotová, sdílená či freewarová řešení.
6. V neposlední řadě, všechny registry apod. spolu musí komunikovat, nesmí zatěžovat občana vícerým podáním.

Rychlá a násilná digitalizace, např. pro živnostníky povinné datové schránky, je totéž, jako EET. Pokud je občanovi odejmuta možnost volby, je-li mu povinností vnuceno používání třeba digitálních nástrojů, ať chce nebo nechce, je to státní zvůle. To budí otázku cui bono, v čí prospěch? 

Podnikatelské odbory podporují digitalizaci státní správy, ale jen za splnění popsaných podmínek. 

Podnikatelské odbory vyvinou všemožnou aktivitu, aby bylo dosaženo stavu, kdy stát bude respektovat právo svobody volby podnikatelů i v oblasti digitálního prostředí státní správy. 

25. 4. 2022

Za Podnikatelské odbory:

Radomil Bábek, předseda

Podnikatelské odbory mají k 25. 4. 2022 více než 15 000 členů, a jsou tak druhou největší organizací podnikatelů a živnostníků. Vznikly v únoru 2017 a jejich hlavním cílem je obrana živnostníků a drobných podnikatelů před nežádoucími a neoprávněným zásahy státu do podnikání.