Hájíme práva a zájmy podnikatelů a živnostníků proti státu!

  • +420 777 038 047
  • podbcz

Co podnikatele letos čeká a nemine

Podnikatele nečeká lehké období. Vláda Andreje Babiše – bez ohledu na zpomalující hospodářský vývoj, dál zhoršuje podmínky pro podnikání, především pro živnostníky a malé a střední firmy. Nový rok jim přinese nejen nárůst nových povinností, byrokracie a nákladů, ale stále i státní represe v podobě neustálých kontrol a sankcí i za sebemenší prohřešky. Na jaké změny se tedy musí živnostníci a podnikatelé připravit?

Rozšíření elektronické evidence tržeb

Od jara letošního roku začne platit pro dalších přibližně 300 tisíc podnikatelů v téměř osmi stech profesích povinnost zavedení elektronické evidence tržeb. Do třetí a čtvrté vlny spadají například řemeslníci a provozovatelé výrobní činnosti, pracovníci služeb, lékaři, právníci, zemědělci i příležitostní stánkoví prodejci. Není vyloučeno, že tato zbytečná povinnost odradí některé řemeslníky či lékaře a povede k nižší dostupnosti služeb nebo dokonce lékařské péče, zejména na venkově. A růst výdajů se nepochybně projeví na zdražení výrobků a služeb. „Dosavadní kroky vlády Andreje Babiše vedou jen k dalšímu zvyšování nákladů malých a středních podnikatelů, k jejich neustálé buzeraci a šikaně prostřednictvím kontrol, hrozby pokut a sankcí ze strany finančních úřadů. Podnikatelské prostředí se nezlepší, ale naopak opět zhorší," kritizují Podnikatelské odbory rozšíření povinnosti EET na další živnostníky a podnikatele.

Zrušení karenční doby

Už od července minulého roku byla zrušena tzv. karenční doba, tedy náhrady mzdy se začaly vyplácet i za první tři dny nemoci. Firmám stouply mzdové náklady o několik miliard korun, protože prvních čtrnáct dnů nemoci hradí, nepochopitelně a nespravedlivě, zaměstnavatel. Navíc už statistiky za první měsíce po zrušení karenční doby ukazují, že krátkodobá nemocnost vzrostla o čtvrtinu. „Bohužel dochází často opět ke zneužívání nemocenské ze strany zaměstnanců. A kdo na znovu proplácení prvních tří dnů jejich nemocenské doplatí? Samozřejmě živnostníci a podnikatelé, kteří si sami nedovolí marodit," kritizují Podnikatelské odbory.

Nárůst minimální a zaručené mzdy

Již několikáté skokové navyšování minimální mzdy zvyšuje mzdové náklady firem. Minimální mzda se v letošním roce zvýší o dalších 1 200 korun na 14 600 korun. S tím automaticky stoupá i tzv. zaručená mzda v osmi kategoriích podle profesí, v té nejvyšší bude činit 29 200 korun. Podnikatelské odbory varují, že skokové zvyšování minimální mzdy, o šedesát procent za šest let vlády ČSSD a ANO, může být likvidační pro další stovky malých prodejen na venkově a v malých městech.
To je podle šéfa Podnikatelských odborů Radomila Bábka nepřípustný zásah do podnikání a do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Proto se Podnikatelské odbory připojují k výzvě Hospodářské komory, aby v souvislosti se zvýšením minimální mzdy za nekvalifikovanou práci ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo zaručené mzdy v soukromém sektoru. „Práce je podle nás komodita, která má svou smluvní cenu. Stát do smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci nemá co vstupovat," odmítá zásahy státu šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Změny daňového řádu

Novela daňového řádu mimo jiné prodlužuje lhůtu pro vratku DPH ze 30 na 45 dní, což může řadě firem působit problémy s hotovostí. Stát si bez dovolení a úroků půjčí z účtů podnikatelů 24 miliard. Podnikatelské odbory už před časem varovaly, že jde o nevratný bezúročný úvěr sjednaný ve prospěch státu.
„Prodloužením lhůty pro vracení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dní jdou peníze z účtů podnikatelů do státních a obecních rozpočtů. O tyto peníze budou muset podnikatelé snížit své investice nebo si peníze půjčit, ale na rozdíl od státu s menším či větším úrokem. Důvodem tohoto kroku vlády je, jako v mnoha dalších případech, zajistit si další a velmi výhodný zdroj financování vládního rozhazování," kritizují Podnikatelské odbory největší loňskou změnu daňových zákonů v neprospěch podnikatelů.
Dále se také rozšiřují podmínky, kdy bude možné udělit pokutu ve výši až půl milionu korun za nepřesné vyplnění kontrolního hlášení DPH. Ministerstvo financí ruší pravidlo, které podnikatelům umožňuje bez rizika sankcí podat daňové přiznání s pětidenním zpožděním. „Navrhované změny daňového řádu jsou jen dalším potvrzením, že vláda Andreje Babiše se snaží likvidovat malé a střední podnikatele a živnostníky," uvádějí Podnikatelské odbory na protest proti zvyšující se šikaně ze strany státní moci.

Zvýšení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění

Živnostníci, kteří mají podnikání jako hlavní výdělečnou činnost a platí minimální měsíční zálohy na sociální i zdravotní pojištění, budou muset od letošního roku sáhnout hlouběji do kapsy. I při příjmech v jednotkách tisícikorun musí zaplatit alespoň minimální pojistné. A pro rok 2020 se minimální měsíční zálohy na obě tato pojištění opět zvyšují, a to celkově o 300 korun. A živnostníci musí počítat s tím, že i kdyby dosáhli při svém podnikání ztráty, nedostanou ti, kteří platí minimální sociální a zdravotní pojištění, žádnou částku zpět.
Podnikatelské odbory ale upozorňují, že navzdory zvyšujícím se odvodům na sociální pojištění žijí bývalí živnostníci po odchodu do důchodu často pod hranicí úředně uznané chudoby, protože dostávají žebrácké důchody.

Připravují se změny zákoníku práce

Stát zvýhodňuje zaměstnance, podnikatelé a živnostníci jsou manipulováni do stále nevýhodnějších pozic. Tak Podnikatelské odbory reagují na návrh novely zákoníku práce, který už schválila vláda a který zřejmě letos projde i parlamentem. Součástí novely připravené ministerstvem práce a sociálních věcí je například ukotvení sdíleného pracovního místa. „Stát se staví do role pečovatele o zaměstnance a neustále se vlamuje do vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. To je role, která státu nepřísluší, to je přece jen na dohodě zaměstnavatele s jeho zaměstnanci," odmítá tuto změnu jako zbytečnou šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Zvyšující se sankce a pokuty i za neúmyslné pochybení

Ani zaplacení daně podnikatelům nezaručí, že nebudou muset uhradit státu vysokou pokutu, kritizují Podnikatelské odbory. Stačí formální či neúmyslná chyba, které se podnikatel dopustí při vyplnění daňového přiznání. V minulosti pomohla dodatečná oprava, důležité bylo zaplacení daně ve správné výši, dnes podnikatele čeká tvrdý trest díky nelítostnému postoji finanční správy a vysoké, někdy i statisícové pokuty. Ale podobné represe čekají i při neúmyslných chybách v případě kontrolních hlášení DPH. I když se v loňském roce snížil počet pokut, které úřady udělily za nedodržení povinností u kontrolních hlášení, jejich celková hodnota se zvýšila. Zatímco v roce 2018 bylo k 3. prosinci uděleno 77 629 pokut v celkové výši 503 milionů korun (za celý rok 2018 se pak jednalo o 82 37 pokut v hodnotě 550 milionů korun), k 3. prosinci 2019 šlo o 58 247 pokut v hodnotě 531 milionů korun. „Stát se chová k živnostníkům a malým a středním podnikatelům jako k potenciálním podvodníkům nebo rovnou jako ke sprostým podezřelým. A represe se stále zvyšuje," vadí Podnikatelským odborům stále se zhoršující jednání státních úředníků i pokračující tlak na zvyšování už tak vysokých sankcí.